Dny se začínají prodlužovat a příroda se pomalu probouzí k životu. V tomto čase prováděli keltové určité rituály, které později převzali i křesťané. Zapalování ohňů, svíček či půst jim pomáhal přečkat toto nelehké období.
Oslavy Imbolc začínají s posledním slunečním paprskem 31. ledna, kdy končí Yule. V předvečer svátku se dům od domu vydávají malí koledníci v maskách pro svou sladkou odměnu. V čele mají pluh ozdobený bílými, stříbrnými a žlutými pentlemi. Nosí s sebou slaměné panenky v bílých šatičkách, které symbolizují nevěstu vracejícího se slunce. V kovárnách se žehná posvátnému ohni a na polích se duchům ponechává oběť v podobě kousků jídla, aby se nasytili. V domech se zapalují svíčky a ohně. Rozjímá se, tančí a hoduje. Na hodovní tabuli nesmí chybět speciální koláče, chléb a keltská medovina.
Důležité jsou i první jarní rostliny jako jsou sněženky, bledule, fialky a další. Některé mají ochranou moc, jiné léčivou. V tuto dobu je velmi důležitý bílý vřes, který chrání před temnými silami a přináší štěstí. Květy můžete vložit do plátěného váčku a nosit stále u sebe.
Svátek světel a ohně se neobejde bez svící
Dnes tento svátek známe spíše v křesťanské podobě jako Hromnice. Jak už jistě víte, křesťanská kultura přejala mnoho svých tradic z pohanských svátku a ani tento není výjimkou. Ženy po celou zimu vyrábí svíčky, které jsou zasvěcovány pohanské bohyni a patronce druidů - Brigid. Svíčky se dávají společně s čerstvým chlebem do oken a po celý rok pak chrání stavení před vichřicemi, hromy a blesky. Svíčky se vždy zapalují v lichém počtu. Tedy tři, pět a sedm svíček. Sedm svíček symbolizuje sedm hvězd zvěrokruhu, ale i sedm plamenných center (čaker) v lidském těle. Zapalují se bílé svíce, čarodějnice hnědé svíce, které jsou požehnané svěcenou vodou.
Svíčky také představují světlo Slunce a ducha, ale i pozitivní kosmickou energii. I dnes se mnozí z nás rádi dívají do světla zapálené svíčky. Magické světlo svíčky nás dokáže uklidnit, uvolnit a pomáhá nám s koncentrací. Dokážeme tak lépe rozjímat a napojit se na vesmírnou energii. Zkuste si zapálit svíčku a chvíli jen tak pozorovat její plamínek. Uvidíte, že se během chvíle hodně věcí změní.
Brigid - bohyně, patronka druidů a panenská nevěsta vracejícího se Slunce
Jméno irské a keltské bohyně v překladu znamená vznešená. Brigid, nejmladší bohyně z novodobého keltského kola roku, je uctívána jako panenská nevěsta čekající na svého manžela - Slunce. Je patronkou léčitelství, věštění, kovářství a umění. Kouzelnou mocí obdarovává všechny prameny, studánky a další vodní mystéria. Pomáhá ženám v těhotenství a při porodech. Možná i proto je její rostlinou jemná jarní květina - podběl, která se nesměle vyhřívá na prvních slunečních paprscích a stejně jako Brigid oplývá léčivou mocí.
Na její počest ženy na jaře provádí různé rituály na oslavu plodnosti a probouzející se přírody. V tuto dobu ji můžete požádat pomoc, aby vás provedla cestou k uzdravení. V létě ženy pletou slaměné kříže pro ochranu všech bytostí a domovů. Kříže pak v zimě chrání úrodu, stavení a chlévy s dobytkem.
Důležitá je nejen očista domova, ale i duše
V podstatě se jedná o důkladný úklid obydlí. Uklidí se, protřídí staré věci a otevřou okna, aby vše staré mohlo vyletět ven. Tento očistný rituál provází i očista ohněm. Před domy se zapalují malé či velké ohníčky a v domě svíčky, které vnáší do pokojů potřebné světlo. Kromě očisty domova si pohané dávají záležet i na očistě duševní. K tomu jim slouží řada rituálů jako je například koupání v ledové vodě, které dnes praktikujeme jako zdravé otužování. Využít ovšem můžete i méně “drastické” metody v podobě bylinkové koupele, která vás příjemně naladí.
6-ti týdenní půst - doba k rozjímání a smíření
Půst učil naše předky nejen rozjímání, ale i celkové zdrženlivosti. Také dozajista souvisí s ubývajícími zásobami potravin, kterým v tuto dobu čelili. Jí se jednoduchá jídla. K snědku se připravuje “pučálka” nebo “pražmo” což jsou pokrmy z naklíčeného hrachu či pšenice v různé úpravě. Po těchto potravinách jsou pojmenovány i některé postní neděle. Jednu z nich můžete znát pod názvem “pražná neděle". Další z postních nedělí je například "kýchavá neděle", která souvisí s tehdejší morovou nákazou. O černé neděli se ženy oblékají do černých šatů či šátků.
Zbavit se smrti a přivítat nový život
Aby naši předkové mohli přivítat nový život, bylo potřeba vesnici zbavit smrti. Samozřejmě symbolicky. K tomu slouží tzv. Morana, Mařena či Smrtholka, což je figurína z přírodních, ale mrtvých materiálů. Vyrábí se ze suchých větví a vymlácené slámy. Figurína se obleče do starého bílého či černého šatu, zdobí prázdnými šnečími ulitami a skořápkami, které symbolizují smrt a zmar. Vynesení této figuríny z vesnice znamená nejen vynesení smrti, ale i nemocí.
O Imbolc se opět setkáváme s životními principy. Pozorováním přírody dojdeme ke zjištění, že co se odehrává v přírodě se s největší pravděpodobností odehrává i v nás samotných. Myslete na to a zkuste třeba některý z jednoduchých rituálů, o kterých jste si dnes přečetli. Pokud je provedete správně pomohou vám zlepšit vaše dny, vaši náladu i pohled na svět. Není nad to vkročit do nového roku s čistou hlavou a plní naděje.
