Jak moudrá byla Saint - Exupéryho liška, když malému princi sdělovala: „Známe jen ty věci, které si ochočíme" a přála si, aby ji poznal. Lidé zapoměli na tuto pravdu. Stáváš se navždy zodpovědný za to, cos k sobě připoutal.
V Číně a Japonsku je liška považována za čarodějné zvíře. Čarodějnice se často objevují v liščí podobě.
V mnoha lidových tradicích je díky své rezavé barvě srsti řazena mezi pomocníky ďábla. Ve starém Římě byla považována za ohnivého démona. Pořádaly se na ně štvanice v přesvědčení, že po polích roznáší sněť. Jako ochrana proti očarování se na dveře přibíjely mořské hvězdice potřené liščí krví. V asijských zemích je liška považována za démonické zvíře, které se může proměňovat v člověka. Čínská a korejská mytologie také zná lišku jako nadpřirozenou bytost beroucí na sebe lidskou podobu.
V sumerských mýtech má naopak diplomatický talent a je poselkyně bohů.
V severských a afrických zemích je ztotožňována s chaosem a temnotou.
V některých indiánských kulturách je liška symbolem chlípnosti. V křesťanské Evropě je na ni nahlíženo také spíše negativně. Přesto je liška atributem svatých, např. sv. Bonifáce, nebo Genulfa. Ve středověkých bestiářích je popsaná jako lstivé a podvodné zvíře předstírající smrt. Přirovnávají ji tak k ďáblovi, který stejně jako liška předstírá, že je mrtev, dokud člověka nedostane do chřtánu, aby jej pohltil.
Znáte i její prohnanou povahu, ví, jak zakrýt vlastní stopy svým ocasem. Nyní je na vás, abyste se zamysleli, co vám chce Liška sdělit
Provází vás Liška nebo jste ji potkali?
Máte v životě rovnováhu? Liška udržuje v přírodě rovnováhu.