Drui bylo v irské keltštině označení pro někoho, "kdo mnoho ví"
Ve své podstatě o Druidech se toho dodnes moc neví. Jednak chybí pořádné (psané) důkazy a všechno, co o nich víme, je doloženo prakticky jen ze zápisků římských vojáků a Cézara.
Stát se druidem předpokládalo dlouholeté studium a namáhání paměti, jelikož se nesmělo nic jejich vědění zapisovat. Ztělesňovali ve své osobě šamana, kněze, filozofa, lékaře, soudce a proroka. Druidem se mohla vyučit i žena. V keltské společnosti byli druidové na nejvyšším postavení a na každém setkání promlouvali jako první, ještě před náčelníkem.
Filosof Strabón, který žil na přelomu letopočtu, se o keltských kmenech zmiňuje jako o skupině, mezi kterými jsou Druidové, Bardi a Vatové, které požívali vysokého společenského postavení, nemuseli platit daně, chodit do válek a tak podobně.