Svátek Beltain aneb začátek léta podle keltů

Datum publikace: 29.04.2021
Autor: Tomáš Ratner
V noci z 30. dubna na 1. května pro Kelty začala letní, sluncem zaplavená polovina roku. K svátku Beltain se pojí spousta neobyčejných zvyků, spojených zejména s ohněm a nadějí.

 

Květen klepe na dveře a my se dostáváme k mysteriózní noci z dubna na květen. Čas, který je v naší kultuře spojen s mnoha zvyky a svátky. Věděli jste však, že nám známé rituály, jako například: 1. máj, lásky čas nebo pálení čarodějnic, pramení z keltské kultury? Konkrétně z oslav keltského svátku jménem Beltain (také známé jako: May day, Rudemas). Z etymologického pohledu Beltaine vznikl spojením dvou slov: „bel“ – jasný, zářící a „tine“ – oheň. Jedná se svátek plodnosti a smrti, pro Kelty byl jedním z nejdůležitějších v roce. Jeho přesné datum spadá na předvečer 1. máje, konkrétně 30. 4. Společně si představíme, s jakými obyčeji je spjatý a vy tak můžete vyzkoušet oslavit 1. máj zajímavějším způsobem v duchu svátku Beltain.

srdce

 

Zatopte v krbu na přivítání letní poloviny roku

Za svátkem stojí sluneční bůh jménem Belenos, který byl často přirovnáván k velkému bohu Apollónovi. Po jeho vzoru byl spojován nejen s léčitelskými schopnostmi termálních vod ale i věštectvím. Se sluncem jsou tak spjaty i kořeny tohoto svátku. Prvním květnem pro Kelty skončila zimní polovina roku a začala letní, která byla ovládána Belonovým sluncem. Proto v období svátků druidové symbolicky ohně hořící v temné polovině roku uhasili a následně zapálili nové. Až budete zapalovat krb vy, ujistěte se, že staré saze a popel jsou pryč a jdete do letní půlky roku s novým a „čistým“ ohněm, působícím jako velmi silný artefakt nejen na dobytek, ale i na samotné lidi. Dobytek byl hnán mezi ohně, aby došlo k jeho očištění a jistotě, že po zbytek roku bude zdravý. Vy své domácí mazlíčky do ohně hnát nemusíte, avšak v období Beltain oheň lidem zajistil zažehnání nebezpečných a temných sil. Proto myslete na to, že se s rozhořeným krbem můžete cítit bezpečněji. Kromě očištění a ochrany měl oheň také zaručit plodnost jak půdy a dobytka, tak lidskou. Proto oheň symbolicky plápolal jak na kopcích, tak v keltských svatyních. Bylo s ním spjato několik ceremonií v období tohoto svátku. Některé z nich se dochovaly dodnes.

 

Belenův oheň, jakým dřevem si zatopíte?

Až rozpálíte své krby, vzpomeňte si na Belenův oheň. Jde totiž o rituál, který patřil k nejstěžejnějším při oslavách Beltain. Poukazoval na důležitost druhů dřeva. Probíhal následovně: Na pečlivě vybrané místo se vryl velký čtverec. Ten byl rozdělen na devět stejných čtvercových dílů. K nimž přistoupil ovat (nižší kněz), který přinesl devět druhů dřeva posvátných stromů a na každý z devíti čtverců položil jeden druh. O jaké druhy přesně šlo, můžeme pouze odhadovat, víme však jistě, že nejdůležitější místo ve středu zaujímal dub, který byl prvním, slavnostně zapáleným, dřevem z rukou druidů a znamenal sílu a dlouhověkost. Dřevo v ostatních čtvercích bylo následně zapalováno ve směru hodinových ručiček. V této ceremonii nacházíme známou keltskou symboliku: posvátné číslo devět a okolo toho osm okrajových čtverců, znázorňujících hlavní svátky roku - Samhain, Yule, Imbolc, Ostara, Beltain, Litha, Lugnasad a Mabon. Účastnící ceremonie si pak odnášeli nově založený oheň do svých domovů. Když vám v období svátku budou praskat polínka dubu v krbu, budete tak mít jistotu, že vám plápolá oheň síly, mohutnosti a dlouhověkosti.

 

Vraťte se ke zvyku pálení čarodejnic

Pokud jste vyrůstali na vesnici, nebo jste tam jezdívali na chalupu, zajisté je vám tento rituál blízký. Co se ale o něm mnohdy neví, je jeho původ. Jde o keltskou rituál v období svátků Beltain. Pro lidi znamenal symbolické vzdávání se strachu a obecně všeho, co už nepotřebují. Zahrnoval pálení posvěceného dřeva a bylinek. V mnohých krajích očištění ohněm zahrnovalo i symbolickou oběť. Netrvalo dlouho a i tento rituál byl částečně přejat odlišnou kulturou. Germáni na něj navázali takzvanou nocí Valpuržinou. Nesoucí název podle saské bohyně Valpurgy, patronky čarodějnic. Později bylo toto jméno spojeno s anglosaskou misionářkou a abatyší sv. Valpurgou, jejíž ostatky byly z klášterního komplexu v Heidenheimu přeneseny do blízkého Eichstättu 1. května roku 870. Zda budete mít na zahradě přebytek dřeva, postavte si hranici a vzdejte se strachu zapálením po domácku vyrobené figuríny čarodejnice Valprugy.

čarodejnice

 

Beltain, lásky čas

První máj máme spojený s obdobím lásky a náklnonnosti, málokdo však ví, že tento svátek také pramení z kelteského Beltaine, který byl mimo jiné také tradičním svátkem milenců. Ti se vzájemně obdarovávali věncem z březového proutí, což mělo přibližně stejný význam jako dnešní výměna zásnubních prstýnků. Společensky se taktéž tolerovaly výlety milenců do přírody za účelem vzájemného zasvěcení do tajů lásky. Konkrétně zelené háje, kam se páry často odebíraly, nesly symbol potomků a plodnosti. Odlišnost mezi prvním májem v naší kultuře a v Beltain najdeme snad jen u manželské nevěry, která byla v běžných situacích neodpustitelná, avšak během oné noci byla tolerována. Proto zvyklost s nevěrou vynechejte, nemuselo by to dopadnout dobře J

 

Postavte si máj a ozdobte dům

Beltain byl pro Kelty oslavou středového data mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Přicházející slunce je tak třeba okázale přivítat. Proto si můžete, stejně jako Keltové, vyzdobit svá obydlí květy a větvičkami cesmíny, hlohu a jeřábu, nebo třeba uřízněte kmen břízy a z něj postavte májku. Ale pozor, pověsti říkají, že tam, kde roste spolu dub, jasan a hloh, je možné o Beltinské noci spatřit skřítky, tak abyste je nevyplašili.

Májky vzbuzovaly symbol spojení nejen nebe se zemí, ale i symbol falický. Dříve nebyly pouze centrální pro celou ves, ale chlapci malé májky stavěli pod okna svých vyvolených děvčat. Překvapíte i vy svojí drahou polovičku?

Centrální máj byla Kelty tvořena tak, jak to známe dnes. Kdybyste se do toho chtěli pustit také, tak se držte základních rysů, jako pokácení vysokého smrku na centrální máj, se zelenou špičkou na vrchu. Pod ní navěste jeden nebo i několik věnců z chvojí ozdobených barevnými fáborky, kde nesmí chybět hlavně barva červená, symbolizující život. Dříve se pod májí tančily kolové tance ve směru oběhu Slunce po obloze, později se začaly v místních restauracích pořádat májové veselice. Pokud se domluvíte s dalšími Beltain nadšenci, zatančete si s nimi pod májí. Pozor však na zloděje! V mnoha vesnicích se zažil zvyk kradení májí po okolí, takže se několik nocí pod májkou musí držet stráž. Tento krásný zvyk se dokázal přejmout do současné kultury, bohužel však jen na venkově. Nebojte se ho obnovit i u vás.

bříza

 

Vydejte se na výlet za kouzelnými menhiry

Na závěr si pojďme ponořit do fantastické stránky svátku Beltain. Okresy jsou otevřené, proto můžete s rodinou vyrazit po dobu svátku třeba k nejznámějšímu menhiru (vysoký kámen stojící v zemi) na Slánsko. Keltové věřili, že v tento kouzelný den napomohou tyto kameny splnit nejrůznější přání. Věřili například, že polití kamenů a následné poklepání lískovým proutkem spolehlivě vyvolá déšť. Rybáři sypali okolo menhirů písek s prosbou krásného počasí a bohatého úlovku. Zamyslete se, jaké přání máte vy a můžete vyrazit.

 

Zkrášlete se při východu slunce přírodní cestou

Také ženy si přijdou na své rituály. Pověsti praví, že když si ženy na noc ozdobí hlavu věncem z jeřábu a na obličej si nanesou kapky rosy z hlohových poupat, zajistí si tím u bohů krásu. Ráno pak společně s muži pod vedením druidů slavnostně vítali vycházející Slunce s vidinou zkrášlení těla, mysli a duše. Pro krásu si také můžete uplést věnečky, které se pak pouští po dál řece.

Slunce 30. dubna vychází již v 5:39, proto Vám doporučujeme nastavit si budíka velmi brzy, ať tyto mystické oslavy nepropásnete.

Související články